Vzpomínám jak bývali jsme šťastný pár a jak nám život připadal jak ráj. Chodili jsme ruku v ruce s objetím a každý nad našim štěstím uronil slzu dojetím. co vís si vlastně můžeš od života přát, když tě má druhý opravdu a upřímně rád. Tak jako andělé letí z nebes a vítr ve vlasech je hladí, takl velkou láskou tě miluji,tak moc mi život bez tebe vadí. Omlouvám se za všechny své hříchy, za bolest a trápení, proč jsme museli, ale býtí tak krutě lásky zbavení? Držím tě pevně v dlani a modlim se za tvou duši, nemohu uvěřit že ztrácím tě, že přicházím o lásku svou. mé slzy, které po tváři se valí, se mění v hořký chlad. tvůj hlas se chvěje a ty vyslovuješ:,,mám tě rád!" RUKA ZTRATILA CIT! SDRCE NESLYŠÍ, TVŮJ DECH SE ZASTAVIL, A SMRT BOLEST UTIŠÍ... |